Jeho Eminence PhDr. Miloslav kardinál Vlk, dr. h. c. | |
---|---|
Kardinál-kněz 35. pražský arcibiskup 10. biskup českobudějovický 23. primas český | |
Miloslav kardinál Vlk, 2012 | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Jmenování | 27. března 1991 |
Emeritura | 13. února 2010 |
Předchůdce | František Tomášek |
Nástupce | Dominik Duka |
Titulární kostel | Bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě |
Heslo | „Ut omnes unum sint“ „Aby všichni jedno byli“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 23. června 1968 |
Biskupské svěcení | 31. března 1990 |
Kardinálská kreace | 26. listopadu 1994 kreoval Jan Pavel II. |
Titul | kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Země | Česko |
Datum narození | 17. května 1932 |
Místo narození | Líšnice, Československo |
Datum úmrtí | 18. března 2017 (ve věku 84 let) |
Místo úmrtí | Praha, Česko |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha |
Národnost | česká |
Vyznání | katolické |
Povolání | archivář, esperantista, spisovatel, katolický kněz, historik a katolický biskup |
Alma mater |
|
Podpis | |
Web | www.kardinal.cz |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloslav kardinál Vlk (17. května 1932 Líšnice u Milevska – 18. března 2017[1] Praha) byl český katolický klerik a teolog, který mezi lety 1991 a 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český, v letech 1990 až 1991 byl krátce 10. biskupem českobudějovickým. Jeho biskupské heslo znělo „Aby všichni jedno byli“. Kardinálem byl kreován dne 26. listopadu 1994.
Od roku 1991 do roku 2010 byl z titulu pražského arcibiskupa primasem českým, což je čestný titul vyjadřující přednostní postavení mezi biskupy římskokatolické církve v Čechách. Krom toho byl i předsedou nejprve Československé (1991 až 1993) a později České biskupské konference (1993 až 2000), tuto funkci v roce 2000 převzal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V letech 1993 až 2001 byl Miloslav Vlk prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. Od roku 1994 byl moderátorem setkání Hnutí Fokoláre.[2]
V dobách pronásledování katolické církve v Československu komunistickým režimem působil částečně v oficiální, státem kontrolované části církve a částečně v neoficiální „skryté církvi“. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl boj za navrácení církevního majetku, o který totalitní režim církev připravil. Ve funkci arcibiskupa řešil například kauzu krize Katolické teologické fakulty UK, v době jeho působení jednal Vatikán s českou církví také o řešení tajně vysvěcených kněží a biskupů, z nichž někteří byli či jsou ženatí.